A.“καταφάγομαι” LXX 3 Ki.12.24m, PIand.26.23,34 (i A. D.), Gloss.:—devour, eat up, “αὐτὰρ ἐπεὶ κατὰ τέκν᾽ ἔφαγε” Il.2.317, cf. Hdt.2.141 (tm.), 3.25, Eup.352, Luc.Merc.Cond.17.
καταφα^γεῖν , serving as aor. 2 to κατεσθίω (q. v.); Dor. inf. -ῆμεν Epich.42.4: later fut.